Čínské firmy začíná škrtit velká zadluženost. Riziko nesplácení roste

PatriaOnline: Zadluženost čínských firem se v posledních pěti letech téměř ztrojnásobila, což nyní vede k tomu, že jen na obsluhu dluhu vydávají rekordní částky. Přílišná závislost společností na vypůjčených penězích podle analytiků zvyšuje riziko insolvencí a ohrožuje hospodářský růst druhé největší ekonomiky světa. 

Celkový objem dlouhodobých a krátkodobých úvěrů v rozvahách 4000 veřejně obchodovatelných nefinančních společností v Číně podle posledních záznamů dosahuje 1,7 bilionu USD. Na konci roku 2007 to bylo 604 mld. USD. Podle konzultantské firmy Sanford C. Bernstein se náklady na financování, včetněúroků, všech forem dluhu v loňském roce v porovnání s HDP vyšplhaly na vůbec nejvyšší úroveň. 

Vysoký stupeň zadlužení se odráží ve výnosech korporátních dluhopisů. Desetileté obligace nejlépe hodnocených čínských společností vynáší v průměru 5,27 %, zatímco globální index korporátních dluhopisů, sestavovaný Bank of America a Merill Lynch, ukazuje průměrný výnos 2,6 %. Podle Royal Bank of Scotland (RBS) riziko bankrotů zpomalí liberalizaci trhu úrokových sazeb. 

„V Číně se dnes zkrátka nahromadilo mnohem víc dluhů než kdy v minulosti, v porovnání s nominálním HDP,“ komentuje situaci Mike Werner ze Sanford C. Bernstein. Stále větší prostředky je prý třeba vydávat pouze na obhospodařování nesplacených závazků, což samo o sobě brzdí hospodářský růst. 

Stávající situace je částečně výsledkem uvolněné měnové politiky Pekingu, který se podporou úvěrové aktivity snažil stimulovat uvadající růst. Čínská ekonomika v posledním kvartálu loňského roku začala po sedmi čtvrtletích opět zrychlovat. Vláda nově nastoupivšího premiéra Li Ke-čchianga se ale bud muset vypořádat s vedlejšími účinky prorůstových opatření, zrychlující inflací a s riziky vyplývajícími z rozbujení šedé bankovní sféry. 

Loni čínské bankovní ústavy poskytly úvěry za 8,2 bilionu jüanů (1,3 mld. USD), o 10 % víc než o rok dříve. Letos by podle informací čínských médií mohla být vládou posvěcená kvóta stanovena na 9 bilionů jüanů. Stimulační úvěrový balík v rozsahu 17,6 bilionů jüanů z let 2009-2010 vyvinul tlak na růst inflace, oslabil kapitálové polštáře bank a vedl k nárůstu insolvencí. 

Podle analytiků Edwarda Chancellora a Mikea Connellyho ze společnosti GMO se země od té doby stala „úvěrovým závislákem“ – na dosažení stejné úrovně růstu potřebuje stále více dluhu. Agentura Fitch odhaduje, že celkový objem dluhů v ekonomice, včetně podrozvahových položek bank, za poslední čtyři roky stoupl ze 124 % HDP na 190 % HDP. Břemeno prý dosáhlo takové váhy, že k oddlužení bude možná třeba zásah státu. 

„Stimulus z roku 2009 byl ve své době oslavován jako historický úspěch Číny. Místo toho by se z něj mohlo vyvinout jedno z nejvážnějších rizik, kterému bude komunistická strana za celou generaci čelit,“ tvrdí Drew Brick ze singapurské pobočky RBS. Podle jeho kolegů jsou korporátní dluhopisy s vyššími výnosy letos rizikovější než loni.