Stiglitz: Americký sen se stává mýtem, příjmová nerovnost nejvyšší za posledních téměř 100 let

PatriaOnline: Spojené státy americké, na které bylo kdysi nahlíženo jako na zemi příležitostí, dnes bojují s rostoucí nerovností a s politickým systémem, který upřednostňuje bohaté na úkor těch ostatních. Podle nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze vede tato situace k nízkému růstu s rostoucím rizikem definitivního konce amerického snu. 

J. Stiglitz při prezentaci svého názoru ve finančním deníku Financial Times uvedl: „Spojené státy pracovaly tvrdě na dosažení amerického snu o příležitosti. Ale dnes je tento sen pouhým mýtem.“ Stiglitz upozornil, že nerovnost je v USA na nejvyšší úrovni za posledních téměř sto let a rozdíl mezi lidmi s průměrným (medián) příjmem a těmi na špici dále roste. „Spojené státy se kdysi považovaly za zemi vládnoucí střední třídy, ale to již neplatí. Dnes jsou tu šance na živobytí dítěte závislejší na příjmu rodičů nejen více než v Evropě, ale dokonce než v jakékoliv jiné rozvinuté zemi, za které jsou daná data k dispozici,“ uvedl dále Stiglitz. 

Rozdělení bohatství se stává horkým tématem i během prezidentských voleb; že demokraté argumentují proti republikánskému kandidátovi Mittu Romneymu tím, že jeho velké bohatství ho separuje od běžných Američanů. Podle Stiglitze přispívají k nerovnostem regulace, především ty ve finančním sektoru. „Finanční regulace umožňují predátorské půjčky a nekorektní praktiky s kreditními kartami, které přemísťují peníze odspodu nahoru,“ tvrdí mimo jiné Stiglitz. 

Vážnost tohoto problému zvýraznila i data z Fedu, která byla zveřejněna v tomto měsíci a která poukázala na devastující efekt hospodářské recese na skupiny lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy. Propad v průměrném (medián) bohatství o téměř 40 % během poslední tří let znamenal odepsání bohatství Američanů, které bylo akumulováno po dvě dekády. 

Podle Stiglitze byli Američané nesprávně vedeni k myšlence, že vyšší příjmové nerovnosti jsou vedlejším produktem rychlejšího růstu. Americká ekonomika totiž rostla rychleji v poválečném období při nižším stupni nerovnosti, než tomu bylo v 80. letech. Stiglitz k tomu dodal: „Učebnice nás chybně učí, že můžeme dosáhnout více rovnostářské společnosti výměnou za nižší růst a efektivnost. Avšak podrobnější analýza ukazuje, že za nerovnost platíme vysokou cenu: přispívá k sociální, hospodářské a politické nestabilitě a k nižšímu růstu“. Stiglitz zároveň upozornil, že nejvyspělejší země, jako jsou například skandinávské země, mají nejvyšší úroveň rovnosti. 

Aby se zabránilo dalšímu zhoršování situace, varuje Stiglitz před omezováním výdajů na veřejné vzdělávání a další programy, které zvyšují příležitosti pro střední a nižší třídu. Stiglitz k této záležitosti dodal: „Podpora těchto programů prezidentem Obamou - stejně jako Buffettovo pravidlo, které vyžaduje, aby bohatí platili na daních alespoň takový podíl svých příjmů jako ti méně šťastní - jsou kroky správným směrem“.