Trhy sevřel strach ze záchrany celého Španělska a neochoty dále pomáhat Řecku. Indexy až -5 %, banky až -10 %

PatriaOnline: Evropské akciové trhy i euro zažívají prudké výprodeje v čele s finančním sektorem pod tlakem obav, že jedné z největších ekonomik eurozóny, Španělsku, nebude stačit finanční pomoc bankám a dojde do fáze, kdy ji bude potřeba zachraňovat jako celek. Paniku na trzích stupňuje očekávání verdiktu trojky věřitelů EU, MMF a ECB ohledně pokroku Řecka v reformách a výroky, podle kterých Německo nebo MMF nehodlají ani o píď ustoupit ze sjednaných podmínek a jsou připraveni se na další finanční pomoci zemi nepodílet. V Evropě jsou tak vidět 5% propady na největších bankovních jménech, ojediněle sahající až k -10 %, až kolem 5 % se pohybovaly ztráty také lokálních akciových trhů ve Španělsku či Itálii. 

Španělsku byla v uplynulém týdnu potvrzena finanční pomoc do rozsahu 100 miliard eur pro sektor bank. Jenže po dubnové žádosti nejvýznamnějšího a nejbohatšího španělského regionu Katalánska – regionu odpovídajícího rozsahem ekonomice Portugalska - o finanční záchranu centrální vládou, v pátek následovala Valencia, přes víkend si půdu k oficiální žádosti po finanční pomoc španělské vlády otevřela Valencie a dle respektovaného lokálního listu El País mohou přijít žádosti další – Kastilie, Andalúsie a Kanárských a Baleárských ostrovů. Letos splatné zadlužení španělských regionů, odhadované na řádově 35 až 40 miliard eur, problém posouvá po boj potíží bankovního sektoru v zemi a zatímco finanční pomoc bankám je možné vést stranou centrální španělské vlády a tedy dopadu na vládní dluhopisy a ukazatel celkového zadlužení, u případné rozsáhlejší pomoci kvůli regionům to půjde jen stěží. 

Do ohně přilil report španělské centrální banky, podle kterého španělská ekonomika ve 2Q mezikvartálně klesla o 0,4 % po poklesu v prvním čtvrtletí roku o 0,3 %. Oficiální data poskytne lokální statistický úřad na konci července. V měsíční zprávě centrální banka rovněž odhaduje, že výkon ekonomiky meziročně klesl o rovné jedno procento ve srovnání s poklesem o 0,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Španělský premiér Rajoy v minulém týdnu oznámil čtvrté kolo úspor a zvyšování daní. Plánované úspory do roku 2014 tak nyní přesahují 10 % ročního HDP. 

Na pražské burze jsme svědky pádu akcií Erste až o 5 % na minimum 364 korunza akcii, na domácím trhu ve Vídni ztrácí do 3 % ke 14,3 eur za akcii. V západní Evropě registruje ztrátu přesahující 6 % RBS či BNP Paribas, 5 % německáCommerzbank či Credit Agricole a kolem této úrovně také Deutsche Bank čiSociete Generale. Do blízkosti 10% ztráty se v jednu chvíli dostaly akcie belgické banky KBC. 4 % ztrácejí akcie italské bankovní skupiny Unicredit. Španělské Banco Santander a Caixabank ztrácely 2,7 %, Bankia 4,7 %, BBVA 3,5 %, pokles indexu vedla Gamesa s -7 %. 

Od rána se z části uklidňuje situace na akciových trzích Španělska a Itálie. Španělský index odepisoval přes 5 %, aktuálně trh ztrácí 3 procenta. Italské akcie pak odepisují bezmála 4 procenta. Hlavní evropské indexy ztrácejí 2 % v případě CAC , kolem 1,7 procenta pak u německého DAX a britského FTSE. 

Výnos na 10letém španělském dluhu vzrostl až na 7,565 %, aktuálně se pohybuje výše o zhruba 20 bps kolem úrovně 7,5 procenta. Spread mezi 10letými španělskými dluhopisy a německými bundy shodné splatnosti narostl na rekordních 643 bazických bodů po skokovém růstu o 33 bps. Ještě prudčeji byly zasaženy kratší splatnosti. Dvouletý španělský dluhopis vystřelil o 99 bazických bodů až na 6,74 %, nejprudším jednodenním skokem za dobu členství v eurozóně. Bid/offer spread se roztáhl nejšíře za poslední měsíc. Výnos na 10letém 2% řeckém dluhopisu vylétl o 117 bazických bodů až na 26,76 %. Německý 10letý bund výnosem klesl o 3 bazické body a vyrovnal rekordní minimum 1,127 % z prvního června tohoto roku. Německo dnes prodalo roční poukázky v objemu 2,7 mld. eur se záporným výnosem -0,054 %, aukce poukázek dnes čeká ještě Francii. Od počátku roku do pátku dle indexů Bloomberg německý dluh vynesl investorům 4,6 procenta, italský při zásadně jiném riziku 6,8 % a na španělském ztratili 7,6 procenta. 

Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos se snažil situaci mírnit zopakováním, že země nemá v plánu žádat finanční pomoc pro sebe vedle bankovního sektoru. „Vláda ale nemůže omezit spekulativní pohyby na výnosech dluhopisů, to je na jiných institucích,“ upozornil.