Kdyby jen španělské banky... EU už jedná

30.07.2012 09:06

E15: Španělsko se proškrtalo na samé dno. Není jím jen recese, před níž varoval Evropu letos v dubnu nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, nýbrž rychle se blížící platební neschopnost.

Drolení čtvrté největší ekonomiky v měnové unii, zahájené nedostatkem hotovosti tamních bank, pokračuje vrávoráním zadlužených regionů, katastrofální platební morálkou státu vůči soukromému sektoru, firemními bankroty a prohlubováním hospodářské krize.

Zároveň stoupá stres pro ústřední vládu, která má dlouhodobě neudržitelný problém, jak sehnat peníze na trzích a plnit vlastní závazky. Novým dílem tohoto příběhu jsou debaty zbytku eurozóny o pohotovostní intervenci nad rámec slíbených 100 miliard pro peněžní ústavy. „Pokud se na nás Madrid obrátí, jsme připraveni jednat,“ prozradil nejmenovaný unijní diplomat německému listu Süddeutsche Zeitung.

Úvahy partnerů v měnové unii se točí kolem myšlenky, že by stabilizační fond EFSF vykoupil od španělských bank státní dluhopisy. Tuto činnost zastávala od roku 2010 masově Evropská centrální banka, kvůli kritice za oslabení své nezávislosti však tyto operace až na výjimky v březnu 2012 zastavila. Cílem angažmá EFSF by bylo zvýšit poptávku po vládních cenných papírech a stlačit dolů úrokové břemeno státu, které se u vládních obligací vyšplhalo nad sedm procent.
Podmínkou je, aby království pod Pyrenejemi dostalo zmíněný 100miliardový balík. Jeho přiklepnutí by bylo oficiálním přiznáním neřešitelných potíží ve španělském finačnictví a umožnilo by zásah EFSF. „Doufáme, že takto se nám podaří trhy uklidnit,“ tvrdí další nejmenovaný představitel z Bruselu.

 

Rozpočtové škrty, považované Stiglitzem a jeho dalšími kolegy za cestu do pekla pro podvázání růstových možností španělské a dalších problémových ekonomik, vyhrotily vztahy mezi veřejnou správou a privátním byznysem. Na proplacení zakázek v IT nebo ve stavebnictví se čeká na jihozápadě Evropy měsíce. Když úhrada nepřijde, jdou podniky do kolen. „Ve Španělsku i v Itálii se odvedená práce proplácí v průměru po 143 až 180 dnech, zatímco v Německu je to 35 dní,“ napsal list Financial Times Deutschland. Kabinet Mariana Rajoye si tuto svízel uvědomuje. Přijal zákony, jež umožňují, aby za úvěry pro samosprávy ručila bankám vláda v Madridu, a vyčlenil i potřebné miliardy. První úspěch v podobě splátky dlužné částky se dostavil v květnu. „Vláda se zjevila jako Panna Marie a řeší problém, který sama způsobila,“ pochvaluje si Josep Sellés, manažer factoringové společnosti Eurofactor Hispania.

Americká Citibank ale na zázraky nevěří a je přesvědčena, že se léty naprogramovaný a hospodářskou a finanční krizí uspíšený průšvih ještě zvětší. „Řecko opustí s devadesátiprocentní pravděpodobností eurozónu v příštích dvanácti až osmnácti měsících. Předchozí odhad byla 50- až 70procentní pravděpodobnost,“ uvedl šéfekonom Citi Willem Buiter. „I přes pomoc španělských bankám nadále očekáváme, že se Španělsko a Itálie stanou koncem letošního roku příjemci nějaké formy pomoci trojky,“ dodal.

Trojka, čili představitelé Evropské komise, ECB a MMF, zahájila tento týden ostře sledovanou inspekci v Aténách. Skončit má příští úterý. 

Zpět

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.