Ministr spravedlnosti Pavel Blažek: politik by neměl mít žádnou vizi.

26.07.2012 12:56

Zitbrno: Coby krněnští patrioti jsme nesmírně hrdí, že si premiér nejlepší vlády rozpočtové odpovědnosti a srdnatého boje proti korupci, vybral za nového ministra spravedlnosti jednoho z nás, Pavla Blažka. Nečasův racionální kalkul se podle našich analytiků opírá o sužující vlnu veder a počínající šílenství. Jinak si totiž nelze vysvětlit, proč premiér Nečas v roce 2010 zabránil zvolení Martina Kuby do vedení strany, s odkazem na jeho mafiánské kořeny v jižních Čechách, ani proč tehdy sestřelil Pavla Blažka z vedení Českých lesů, s odkazem na jeho nedůvěryhodnost. Z Kuby se stal ministr průmyslu na podzim 2011, z Pavla Blažka se zítra stane ministr spravedlnosti.

S Pavlem Blažkem se nudit rozhodně nebudeme. Dle jeho dřívějších vyjádření si zakládá na tom, že žádnou vizi nemá a politik by podle něj ostatně ani žádnou vizi mít neměl. Svá rozhodnutí opírá o sokratovské “vím, že nic nevím” a pro ilustraci svých tvrzení s oblibou používánacistické metafory. Tím nejspíš okouzlil i jednoho ze svých přátel, Mirka Topolánka.

Na rozdíl od bývalého ministra Pospíšila, kterého zběsilý premiér vyhodil z úřadu bez udání relevantního důvodu během popíjení ranní kávy, bude Pavel Blažek mnohem tvárnější a flexibilnější postavou. Protože Blažka vize ani ideály nezatěžují, může se o to odhodlaněji věnovat technokratické práci v duchu hesla: všechno je jedno.

V Krně se Blažek proslavil organizací práce v čele představenstva městské společnosti Jižní centrum, která byla založena s cílem neprůhledně vytunelovat městské pozemky. Tento cíl se již podařilo splnit, takže aktuálně probíhá její rušení. Tato společnost si v minulosti odhlasovala, že se na ni nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Takováto nekonvenční právní průprava je jistě skvělou školou pro post ministra spravedlnosti. Na radnici Krno střed se zase Blažkovi dařilo úspěšně přihrávat městské zakázky jeho manželce – exekutorce.

Za určitý dosavadní vrchol kariéry lze považovat jeho lišácké využití Roberta Kotziana, coby tváře ODS na krněnského nejlepšího Primátora. Hned po volbách pak Blažek uzavřel předem domluvenou velkou koalici s ČSSD, protože pozemky v Jižním centru nejsou levicové ani pravicové.

Odhodlaný boj proti korupci považuje Blažek za umělé téma nastolené mediokracií. Jeho domovská ODS ale podle něj v tomto boji vykonala už více než dost a to tím, že její bývalý nejlepší předseda, dnes copywriter Lukoilu, Václav Klaus, dokázal rozdělit Československo na dvě části. Bohužel se nám nepodařilo zjistit, co tím Pavel Blažek myslel.

Málokterá země se může pochlubit tím, že její prezident podává vyjádření do médií pod vlivem psychotropních látek, premiér dosazuje ministry na základě ranních telefonátů mafiánských bosů a ministra spravedlnosti hraje krněnský kmotr bez vize a bez idejí.

 

Premiér Petr Nečas postupně ztratil důvěru v již 10 ministrů své vlády. Ztráta důvěry pokaždé velmi bolí, proto se nyní rozhodl jmenovat ministrem spravedlnosti člověka, ke kterému důvěru nemá už předem.

V listopadu 2010, když byl Pavel Blažek, předseda brněnské ODS, odejit z dozorčí rady státního podniku Lesů České republiky, premiér na jeho adresu pronesl: "Ztratil moji důvěru. Uložil jsem ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi, aby ho odvolal. V dozorčí radě tak zásadního podniku, jako jsou Lesy ČR, musí být člověk, který má důvěru premiéra."

Nečas tvrdí, že ministra Jiřího Pospíšila odvolal kvůli rozpočtové nekázni. Aby přesvědčil všechny škarohlídy, kteří tvrdí, že pravým důvodem bylo zabránit, aby Pospíšil jmenoval Lenku Bradáčovou na pozici vrchní státní zástupkyně, povolal nyní právě Pavla Blažka. Ten totiž v rozhovoru pro Respekt minulý rok zdůraznil: „Jestli o něco usiluji - i když v tom zatím nejsem úspěšný -, tak to bude nová politika ODS, a ta nesouvisí s reklamními hesly o očistě. V téhle souvislosti uvedu jeden příklad, který mě děsí, a to je prohlášení vlády, že její politikou je "rozpočtová odpovědnost". Vládní politika nemůže stát jen na státním rozpočtu. To je další heslo, které jsme prezentovali navenek, ale liberál se má starat hlavně o to, jak se mají lidi, ne stát. Samozřejmě to spolu souvisí, ale my jsme státní rozpočet zbožštili.

 

Můžeme tak udělat tlustou čáru za Nečasovým tvrzením, že důvodem pro výměnu ministra byla rozpočtová zodpovědnost, a s vědomím toho, že nám premiér lže, se podívejme, koho vám z Brna do Prahy zašleme:

Blažek vstoupil do vrcholné brněnské politiky – ano, to je oxymorón – oklikou, když se nejdřív, coby advokát, stal správcem konkurzní podstaty brněnské společnosti Stavex, poté, co se za ne zcela jasných okolností zastřelil její majitel. Společnost se pak deset let neúspěšně soudila s městem o vlastnictví noclehárny pro brněnské trolejbusy. Kromě toho ještě krátcezastupoval stát v kauze Diag Human, pokud si na tento smutný případ ještě někdo vzpomene.

Pavel Blažek (viz jeho životopis na Nasipolitici.cz) je od roku 1998 členem zastupitelstva městské části Brno–střed. A právě v této městské části je ODS průkopníkem v kriminalizaci svých členů. Poté, co spolu se starostou Brna–Žabovřesk Alešem Kvapilem (ODS) odešel na pár let do tepláků legendární tajemník Brna–střed Radovan Novotný (ODS), se patrně na totéž chystá i někdejší starostka Brna–střed, Dagmar Hrubá (ODS). Pokud bude pokračovat Blažek tímto tempem i ve vládě, možná si premiér bude ještě trhat vlasy, jakého bijce korupce do svých řad povolal.

Mezi jeho další významné činy patří účast na brněnské kauze desetiletí, podivný nákup pasáže Jalta, na kterém město tratilo desítky milionů. Blažek byl tím, kdo navrhl přelomové tajné hlasování zastupitelstva. Tím dal jasně již tehdy najevo, že nejen spravedlnost, ale i hlasování našich zastupitelů, musí být slepé a neprůhledné.

Dalším Blažkovým výrazným činem je přiklepávání exekutorských zakázek Brna–střed své manželce, která na nich vydělala několik milionů. Tehdy to Blažek či někdo z jeho kolegů glosoval, že to byla strašná práce a že by to nikdo jiný nevzal. Doufáme, že toto sebeobětování bude podstupovat Blažkova žena i po manželově povýšení.

Svůj politický cit ukázal, když v roce 2010 postavil do čela kandidátky mladého a neokoukaného konzervativce Roberta Kotziana a když rozjel velkolepou kampaň se sloganem „Lepší Brno, lepší primátor“. Chápete správně, že kampaň byla namířena proti Romanu Onderkovi. Po volbách, kdy ODS mohla získat svého primátora, figurku Kotziana odkopl a spolu s tolik nenáviděným Onderkou uzavřel velkou koalici. Tehdejší zdůvodnění, že chodníky – a o ty v komunálu jde – nejsou levicové ani pravicové, zaskočilo i největší cyniky. 

Nejlepší jsou však Blažkovy názory na boj proti korupci. Poté, co se ve výše uvedeném rozhovoru pro Respekt opřel do rozpočtové zodpovědnosti, postavil se neméně odvážně i k druhému pilíři Nečasovy vlády:

Respekt: „Tak ještě jednou: co ODS udělá s korupcí?

Blažek: „Já bych řekl, že ODS pro to udělala hodně už tím, že se velkou zásluhou Václava Klause podílela na vzniku České republiky, přestože to byla věc, kterou většina obyvatel nechtěla. Právě díky Klausovi, který tehdy byl v ODS, se to přešlo naprosto plynule bez nějakých válek a ustavila se Česká republika. Jenže se ustavil stát, ke kterému většina Čechů nemá vztah. Lidé si zvykli na Československo, k tomu nějaký vztah měli.

Z poslední doby pak vzpomeňme úžasný Blažkův monolog na besedě na půdě brněnské fakulty sociálních studií na téma vize:

Tady já říkám, jako přesvědčený liberál, že politika často není o tom, že politikové mají dělat nějaké vize. Já vás rovnou odkážu, z čeho vlastně já v tom politickém přemýšlení – pokud ho  mám samozřejmě – vycházím: tak je to samozřejmě Popper, jeho Bída historicismu, tam se dozvíte, kde končí vize, zejména ty marxistické a některé jiné levicové, a pak vám doporučuju Otevřenou společnost a její nepřátelé, a tam se zase dočtete, jakým způsobem se vyvíjela řecká filozofie, od toho pojmu chápání toho, co my můžeme vymyslet, a toho, co vymyslet nemůžeme. A já se kloním spíš k tomu směru Sokratovu, to znamená "vím, že nic nevím", já tady nepřicházím mudrovat, co všechno vím a kam má všecko jít, a ten druhý směr, který se vyvinul, a teď to cituju z toho Poppera, byla vláda moudrých, to byly ty vize a ty se potom přelily do Hegela, z Hegela do Marxe a z Marxe už to potom znáte dál.

Následně přichází zlatý bonmot, který se nesmazatelně vryl do paměti všech posluchačů:

20. století bylo plné koncepcí a vizí. A stálo to desítky milionů mrtvých.

A to je asi tak všechno, co lze říct o Blažkovi. Základní charakteristikou pana budoucího ministra je, že od roku 1998, kdy působí v politice, nebyl spojován s žádným tématem, agendou. Blažek se pouze účastní hlasování různých politických orgánů, případně hlasování hojnosti různých představenstvech, ve kterých sedí, ale to je vše. Jelikož se takřka nikdy nevyjádřil k ničemu, nevyjádřil se nikdy ani k resortu spravedlnosti. Co tak bude v úřadu dělat, netuší patrně ani on sám, ale bude to stát určitě za to.

Musíte uznat, že se v Brně snažíme. Nejprve jsme vám poslali zlatého slavíka Rudyho Kovandu, kterého jsme v roce 2010 překonali nejlepším ministrem školství, Josefem Dobešem. A teď to ještě trumfneme Blažkem. No není to nádhera?

Autor: Matěj Hollan

 

Nástup na ministerstvo spravedlnosti

Jmenování Bradáčové? 
V souvislosti s odvoláním Blažkova předchůdce Jiřího Pospíšila bylo médii skloňováno jméno státní zástupkyně Lenky Bradáčové. „Rychlost odvolání ale vzbudila podezření, že důvodem bylo i něco jiného, například to, aby ministr Pospíšil už nestihl jmenovat pražskou vrchní státní zástupkyní Lenku Bradáčovou, známou z kauzy Davida Ratha. … Premiér Nečas prohlásil, že o návrhu na jmenování Bradáčové nevěděl, zároveň ale dodal, že Bradáčová měla intenzivní kontakty s Jiřím Paroubkem.,“ napsal například server Aktuálně.cz.
K otázce případného jmenování Lenky Bradáčové do čela pražského vrchního zastupitelství Pavel Blažek uvedl, že před svým rozhodováním chce nejprve setkání s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, který by mu vysvětlil, proč Bradáčovou nominoval. Poté měl následovat rozhovor se samotnou Bradáčovou. „Už jsem zaznamenal, že si váží její osobní integrity, takže věřím, že i já - ve svých 43 letech - takovou integritu poznám,“ řekl k její osobě Blažek. 
(iHNed.cz, 3.7.2012; Aktuálně.cz, 3.7.2012)

V Pavla Zemana mám důvěru
O spolupráci s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem Pavel Blažek řekl: „Pavla Zemana si vážím a mám v něj důvěru. Zároveň je ale potřeba říct, že podřízený ministru spravedlnosti je Pavel Zeman a já určitě nebudu prodlouženou rukou Nejvyššího státního zastupitelství. Fakt, že někdo má média na své straně více než jiný, na tom nic nezmění“
(iHNed.cz, 3.7.2012)
Státní zastupitelství musí být vyváženo – mít kompetence, ale i kontrolu z ministerstva
K novele zákona o státním zastupitelství Pavel Blažek uvedl: „Tvoříme instituci, a proto je potřeba mít systém brzdy a vyvažování. Pokud někdo získá určitou kompetenci, tak nějakou musí odevzdat, nebo někdo musí převzít kontrolu. Nejvyšší státní zástupce nemůže rozhodovat sám, potřebuje souhlas ministra.“
(iHNed.cz, 3.7.2012)


Ministr Blažek slíbil šetřit v resortu
Ministr Pavel Blažek nastoupil do čela resortu poté, co premiér Petr Nečas odvolal jeho předchůzce Jiřího Pospíšila s oficiálním zdůvodněním, že žádal navýšení rozpočtu na oblast vězeňství. Blažek oznámil, že bude hledat úspory v rámci svého resortu. "Neudělat ty chyby, které udělal můj předchůdce, abych neskončil stejně," prohlásil Blažek, který zároveň připustil, že situace ve vězeňství je složitá. "Je vláda pod vedením Petra Nečase, který trvá, a já si myslím, že správně, na tom, aby se spořilo, kde se dá," konstatoval dále Blažek. 
Server České noviny.cz v této souvislosti připomněl, jak se  Blažek v únoru 2011 vyjádřil pro časopis Respekt k tématu šetření: "Uvedu jeden příklad, který mě děsí, a to je prohlášení vlády, že její politikou je rozpočtová odpovědnost. Vládní politika nemůže stát jen na státním rozpočtu. To je další heslo, které jsme prezentovali navenek, ale liberál se má starat hlavně o to, jak se mají lidi, ne stát".  Blažek tehdy konstatoval, že to spolu samozřejmě spolu souvisí, ale na druhou stranu byl podle něj přeceňován státní rozpočet. 
(České noviny.cz, 3.7.2012; iHNed.cz, 3.7.2012)

Jmenování Blažka také jako posílení Nečasovy pozice v ODS? 
Vztahy mezi premiérem Petrem Nečasem a místopředsedou ODS Pavlem Blažkem byly v minulosti nepříliš dobré (viz informace níže). Blažek byl přesto Nečasem nominován do funkce ministra spravedlnosti. Server Aktuálně.cz k tomuto aspektu Blažkova jmenování napsal: 
„Vlivný člen ODS k tomu říká: "U Petra Nečase je to komplikované. On vždycky vyhrotí vztahy na krev, naběhne si a pak musí lézt složitě z hrušky dolů. Politika prostě funguje trochu jinak." 
"Myslíte, že třeba ministra Kubu měl Nečas rád?" odpovídá na námitku o osobních vztazích člověk dobře obeznámený s resortem spravedlnosti.“
Server Aktuálně.cz připomněl, že volbou Petra Blažka si Petr Nečas zajistil přízeň silné moravské organizace ODS a to v čase před blížícím se volebním kongresem ODS a zároveň v době, kdy Nečasovu pozici oslabily personální výměny z posledních dvou týdnů  - ministra Pospíšila a šéfa pozemkového fondu Radima Ziky). Aktuálně.cz poukázalo na to, že jihomoravská ODS s 3,7 tisíci členů je nejsilnější v ODS, Blažek se navíc těší výrazné podpoře ODS Brno-město, která čítá 1,8 tisíce členů. "Je trochu zjednodušené tvrdit, že by šlo přímo jen o hlasy lidí stojících za Pavlem Blažkem. Ale i tak se dá Nečasův krok vyložit," citovalo Aktuálně.cz vlivného člena ODS.
(Aktuálně.cz, 3.7.2012)

Místopředseda ODS

 

Blažek o koalici podpořené bývalým komunistou: Tady už není co řešit
Server iDnes popsal situaci v městské části Brno-jih, kde po komunálních volbách podpořil koalici ČSSD a ODS komunistický zastupitel Vítězslav Klabík. Pro ODS přitom platí usnesení jejího kongresu zakazující spolupráci s komunisty na radnicích. 
Zastupitel ODS Petr Hepnárek odmítl koalici tvořenou vlastní stranou za těchto podmínek podpořit.Zbylí občanští demokraté v zastupitelstvu, místostarosta Radomír Jonáš a radní Petr Dočekal, se zavázali odstoupit v případě, pokud by koalice nezískala podporu u demokratických stran. „Jonáš i Dočekal však dosud sedí na svých místech,“ konstatoval v půli ledna 2011 server iDnes.
Zastupitel Vítězslav Klabík, který odmítal komunikovat s médii,  koncem listopadu 2010 vystoupil z KSČM a stal se nezávislým členem klubu zastupitelů ČSSD. Klabík na úřadě pracoval jako údržbář – starosta Josef Haluza stojící v čele koalice na radnici byl současně jeho zaměstnavatelem.
Lidové noviny zprostředkovaly reakci z vedení ODS v půli listopadu 2010:
„Mluvil jsem s tamními straníky a dostali jasnou podmínku: buď do dalšího, tedy prosincového, jednání tamního zastupitelstva dokážou, že mají většinovou koalici, nebo z rady odejdou,“ potvrdil včera LN předseda brněnské ODS Pavel Blažek. Další varianta není příliš lichotivá: pokud by občanští demokraté z Brna-jihu postoj nezměnili, přijdou o licenci. Zaniklo by tak jejich sdružení a oni by museli vstoupit jinam nebo by po třech měsících zaniklo jejich členství ve straně.“ 
"Pokud to nevyřeší u nich v místě, zasáhne výkonná rada a skončí to odejmutím licence," hrozil v listopadu Blažek.  
Server iDnes v půli ledna popsal postoj vedení ODS na Klabíkův přestup: 
„ODS však toto řešení stačilo. A to přesto, že na začátku mluvila i o odejmutí licence. "Výkonná rada udělala seznam problematických radnic a Brno-jih mezi nimi není. Tedy už není co řešit," řekl šéf brněnské ODS Pavel Blažek.
...
Účelové vystoupení Klabíka ze strany je v pořádku i podle místopředsedy oblastní organizace ODS Brno-jih Víta Blahy. "Není tam žádný komunista, takže problém pominul," potvrdil Blaha.“
(Lidové noviny, 19.11.2010; iDnes, 13.1.2011; ct24.cz, 18.11.2010)

Ochlazení vztahu mezi Nečasem a Blažkem 
Místopředseda ODS Pavel Blažek se dostal do konfliktu s Petrem Nečasem. Neuposlechl výzvy předsedy ODS Nečase, aby v Brně byla uzavřena koalice s pravicovými stranami namísto s levicovou ČSSD.  Blažek Nečase neuposlechl a dal přednost vytvoření magistrátní koalice se sociálními demokraty. Ačkoliv k této variantě sáhla ODS i v něktěrých dalších velkých městech, brněnská koalice měla Nečase zlobit nejvíce -  ODS tu mohla většinu sestavit i s pravicovými stranami, navíc přenechala ČSSD post primátora.   
Mf Dnes interpretovala odvolání Pavla Blažka z dozorčí rady společnosti Lesy České republiky jako Nečasův trest za toto neuposlechnutí. Tento motiv měli Mf Dnes potvrdit někteří lidé z vedení ODS. „Když Blažek chodil a všude vykládal, že si v Brně bude dělat, co chce, musel Nečas ukázat svaly,“ komentoval situaci jeden z členů vedení ODS. 
Petr Nečas dal ochlazení vztahu znát veřejně, když prohlásil, že Blažek ztratil jeho důvěru. 
Mf Dnes dále napsala: 
„Jenže tím to nekončí. Vztahy v nejužším vedení ODS výrazně ochladly, některé špičky dokonce mluví o studené válce.  „Cítím snahu odsunout mě do ústraní, jsem terčem intrik lidí okolo Petra Nečase,“ prohlásil sám Blažek. Je to překvapivé i proto, že většinou se komentování čehokoliv zdržuje.“ 
Podle Mf Dnes podpořilo Blažka několik lidí z širšího vedení ODS – na jednání, kde Nečas vysvětloval odvolání Blažka z Lesů ČR, to měl udělat například volební manažer Richard Svoboda. 
Za Nečasem měl podle Mf Dnes stát naopak místopředseda Alexandr Vondra a Miroslava Němcová. Zdrženlivější pak měli být Jiří Pospíšil a Pavel Drobil, v jejichž domovských městech vznikly také koalice s ČSSD.  „Kdyby se však vztahy ve vedení vyhrotily, Nečas by pravděpodobně vyhrál,“ hodnotila Mf Dnes. 
(Mf Dnes, 6.12.2010)

Odvolání Blažka z dozorčí rady Lesy ČR
Odvolání Pavla Blažka z dozorčí rady firmy Lesy ČR vyvolalo kontroverzi mezi Blažkem a Nečasem v hodnocení motivů i způsobu odvolání. 
Petr Nečas médiím sdělil, že Pavel Blažek musel na jeho přání opustit dozorčí radu společnosti Lesy ČR, nicméně i na opakované dotazy odmítl sdělit, proč.  „Řekl jsem vše, co jsem v této věci chtěl,“ kontastoval pouze Nečas. Média spekulovala o odvolání jako o trestu pro Blažka za neuposlechnutí výzvy k neustanovování koalic s ČSSD po komunálních volbách. „Nečas se rozhodl ukázat svou sílu všem, kteří v ODS o modro-oranžovém spojenectví na radnicích i v celé zemi přemýšlejí,“ konstatovaly Lidové noviny. (K motivům odvolání více viz zpráva Mf Dnes z 6.12.2010 výše)
Pavel Blažek v reakci na zprávy o svém odvolání uvedl, že z dozorčí rady Lesů ČR odešel sám. Kritizoval také Nečase za výrok o tom, že již nemá jeho důvěru:   „Z Lesů jsem rezignoval, nikdo mě neodvolal. O nedůvěře vím zatím jen z novin, což samo o sobě svědčí o kvalitě komunikace předsedy se členy ODS,“ poskytl Pavel Blažek své vyjádření agentuře ČTK.
„Chápu jistou míru hořkosti pana kolegy Blažka, že již nadále není předsedou dozorčí rady Lesů České republiky. A nevidím důvod to dál rozvíjet,“ tlumil konflikt v médiích Petr Nečas. „Nebyla to stranická záležitost. Já jsem jednoznačně řekl, že se jedná o vyjádření předsedy vlády vůči předsedovi – nebo tehdejšímu předsedovi – dozorčí rady Lesů České republiky,“ zdůraznil  dále Nečas. 
(Lidové noviny, 30.11.2010)

Blažek: Pokud ABL sledovala politiky, ať VV odejde z ministerstva vnitra
Místopředseda ODS Pavel Blažek se vyjádřil k podezření, že bezpečnostní agentura ABL sledovala politiky ODS – Blažek vyzval, aby v případě, že se sledování ABL prokáže, rezignovali zástupci Věcí Veřejných na vedení ministerstva vnitra. „Pokud by se prokázalo, že za tím stojí firma ABL, tak se asi nevyhneme diskusi o přerozdělení resortů tak, aby vnitro ovládal někdo jiný než Věci veřejné,“ prohlásil Blažek v rozhovoru pro deník Právo. 
Redaktor Mf Dnes Jiří Kubík se na tento výrok Pavla Blažka zeptal: „Když jste před týdnem přišel s tím prohlášením o ABL a Věcech veřejných, hned druhý den to tiskový mluvčí strany žehlil, že takový názor ODS nezastává. To na vaši velkou autoritu nevypadá.“
Pavel Blažek odpověděl: „Ne ne, tak to není. Já jsem jen novinářům řekl svoje stanovisko doplněné podmiňovacím způsobem – pokud se to prokáže. Nevolám po tom, aby se vládní resorty přerozdělovaly. Ale prokáže-li se, že ABL sledovala naše politiky, pak pochybuju, že je možné, aby Věci veřejné spravovaly vnitro.“
(Mf Dnes; publikováno v ceska-media.cz, 9.10.2010;  Parlamentní listy,10.10.2010; Lidové noviny, 4.10.2010)

Pavel Blažek o nápravě v ODS
Pavel Blažek v rozhovoru pro Mf Dnes odmítl, že by mělo uvnitř strany docházet k procesu nějaké očisty: „MF Dnes: Když říkáte komunikace s členskou základnou, tak zřejmě právě na vás padne hlavní díl práce na očistě strany, kterou ODS od kongresu avizuje. 
Pavel Blažek: To jsou mediální zkratky, které jsme si vymysleli sami, a to je to nejhorší. Odmítám stranické čistky a slovo čištění se už vůbec do politiky nehodí.“
Podle Blažka mělo dojít spíše k odumírání parazitujících struktur, protože už nebudou mít z čeho žít, například i díky vyšší pozornosti, kterou voliči věnují složení kandidátek. O Blažkově postoji informovala Mf Dnes a Parlamentní listy.cz:
„MF Dnes: Nicméně máte už nějakou strategii, co byste chtěl v ODS změnit? 
Pavel Blažek: Slovo změna je opět marketingový výraz. ODS musí zareagovat na vývoj a musí se vnitřně vyvíjet. To, co se nejvíce kritizuje, je důsledkem vnitřních poměrů v ODS v minulosti a je zjevné, že po kongresu určité praktiky odumírají, neboť nebudou mít z čeho žít. 
MF Dnes: Jaké praktiky? 
Pavel Blažek: To, co říkal Petr Nečas na kongresu. Tedy že stranu se snaží řídit různé osoby z příšeří, aniž mají jakoukoli politickou odpovědnost.“
Parlamentní listy.cz referovaly o Blažkových vyjádřeních o očistě ODS takto: 
„"Slovo kmotr přímo nesnáším... stranu strašně poškozuje a asi se to v ní velmi dlouho ponese."
Blažek ovšem nepolemizuje s tím, že parazitující struktury ve straně existují. Podle jeho názorů existují v mnoha stranách. Důležité je, že struktury, které chtějí vládnout v příšeří, "už za chviličku nebudou mít z čeho žít".
"To znamená, že odumřou samy, on to žádný vnitrostranický Cattani nevyřeší," zdůraznil Blažek. Podle něho není strana žádné NSDAP, aby mohla vystupovat proti těmto strukturám nějakým násiným, či policejním způsobem.

Jako důležitou zbraň proti vlivu skupin spojených s byznysem vídí skutečnost, že lidé začli číst kandidátky. Je to velký rozdíl, předtím se podle něho volilo hlavně podle značek politických stran.
"Jsem si naprosto jist, že pokud se dnes tyto strutury dostanou na kandidátky, tak je lidi volit nebudou. Pokud jakákoliv strana teď nepochopí, že na kandidátky nemůže dávat nepřijatelné osoby, tak je lidé nezvolí, K tomu stoprocentně dojde," upozorňuje zcela rezolutně nový místopředseda ODS.“
(Mf Dnes.cz,23.6.2010; Parlamentní listy.cz, 26.6.2010)

Vztahy Blažka uvnitř ODS
Server Parlamentní listy o vztazích Pavla Blažka uvnitř ODS v srpnu 2008 napsal: 
„ Pikantní je, že byl zadobře jak s bývalým stranickým šéfem Mirkem Topolánkem, tak s nynějším předsedou Petrem Nečasem. Že by byl člověk bez vlastního názoru, však rázně vyvrací. „Když s někým nesouhlasím, nevzkazuju mu přes noviny, že je vůl," říká Blažek v rozhovoru MF DNES s Barborou Tachecí.
Ve vedení ODS je zatím jen krátce, takže do žádného střetu s některým z kolegů se zatím nedostal. Ale ve funkci předsedy brněnské ODS s tím problém neměl. „Například můj konflikt s Venclíkem, bývalým šéfem jihomoravské ODS, je dost známý. Nejdřív jsem mu to řekl osobně a pak se to i medializovalo," připomíná Blažek, že i on umí jít do tvrdých sporů.“
(Parlamentní listy.cz, 3.8.2010)

Vlídněji k ČSSD
Pavel Blažek prohlásil: 
„Podle mě i my bychom měli lépe a více komunikovat s ČSSD. Pokud se ale vůči ČSSD zatvrdíme, může se nám lehce stát, že skončíme v izolaci. Při prvních problémech vlády tak bude velmi jednoduché zatlačit ODS do kouta tím, že Věci veřejné a TOP 09 mají zadní vrátka -jsou schopny se bavit se sociální demokracií. To reálně hrozí. Proto si myslím, že i my bychom se měli lépe chovat k ČSSD. Lépe než ke KSČM, protože oni nejsou komunisté.“
Politolog Lukáš Jelínek pro server Novinky.cz konstatoval: 
„Pavel Blažek, nový místopředseda ODS, před časem vypustil pokusný balónek. Doporučil, aby se občanští demokraté chovali k ČSSD vlídněji, protože „není stranou, která by zase tak ideově vadila“. Ba přiznal i hlavní motivaci svého konání: TOP 09 a Věci veřejné si prý k ČSSD umetají cestičku a ODS hrozí, že by jednoho dne zůstala na ocet. A rovnou se odvážně připojil k nápadu ministrů za VV Radka Johna a Josefa Dobeše, aby v resortech měla své náměstky i sociální demokracie.“
(Revue Sondy, 15.7.2010; Novinky.cz, 16.7.2010)

Role místopředsedy
Pavel Blažek přiblížil svou představu o svém působení v roli místopředsedy ODS:
„Moje představa je, abych měl na starost komunikaci s členskou základnou. To znamená, že vysloveně aktivní politiku ODS navenek budou představovat členové vlády, případně členové vedení parlamentu. Mě spíš čeká neviditelná mravenčí a nejméně oceňovaná práce.“
Pavel Blažek se v rozhovoru ohradil proti představě, že by jeho role komunikace s členskou základnou znamenala, že by měl na starost provádění nějaké očisty strany. „ Odmítám stranické čistky a slovo čištění se už vůbec do politiky nehodí,“ konstatoval Blažek. (O Blažkově představě odumírání parazitujících struktur viz výše - Mf Dnes.cz,23.6.2010 a Parlamentní listy.cz, 26.6.2010)
Redaktorka MF Dnes se zeptala:  
„Dočetla jsem se totiž, že ODS například v Praze plánuje, že do zastupitelstva Prahy už nebude kandidovat Pavel Bém ani kontroverzní starosta Prahy 5 Michal Jančík. „
Pavel Blažek: „To je ale pražský problém.“
Mf Dnes: „Teď je to i váš problém.“
Pavel Blažek: „Není. Komunikace neznamená, že půjdete se sekyrou tam, kam máte jít podlemédií. Komunikace s členskou základnou znamená na místě zjistit situaci a pokusit se dávat lidi dohromady. Ne využívat toho, že se rozeštvávají.“
(Mf Dnes, 23.6.2010)

 


ODS Brno

 

Blažek a bratři Venclíkové – nejprve spolupráce, později otevřený spor 
Bratři Milan a Leo Venclíkové, serverem iHNed.cz hodnocení jako „ někdejší vládci moravské metropole stíhaní několika skandály“ pomohli Pavlu Blažkovi do vyšších pater politiky. Blažek se s Leo Venclíkem dostal později do otevřeného sporu. 
(iHNed.cz, 3.7.2012)

Blízký spolupracovník Blažka mohl vydělat na přesunu nádraží 
Server iHNed.cz připomněl také spolupráci Pavla Blažka s místopředsedou brněnské ODS developerem Jiřím Hosem. „Právě Hos sehrál zásadní roli při upevňování Blažkovy mocenské pozice předtím, než se nastupující ministr spravedlnosti stal v roce 2007 předsedou ODS v Brně. Mimo jiné mu pomáhal ovládnout důležité oblastní organizace strany. Zhruba v té době pronajaly České dráhy pozemky kolem brněnského vlakového nádraží a pod ním firmě Brno New Station Development (BNDS). Hos sedí v jejím vedení spolu s dalším známým byznysmenem blízkým ODS Radkem Konečným. Kdyby došlo na zvažované stěhování stanice, BNSD by na tom mohla vydělat desítky milionů.“ uvedl server iHNed.cz. 
Server připomněl, že Blažek se  otázce přesunu nádraží  intenzivně věnoval, byl členem představenstva městské společnosti Jižní centrum Brno, řídící změny na tomto území.
(iHNed.cz, 3.7.2012) 

Střet zájmů? Blažkova manželka získávala zakázy od radnice 
Server iHNed.cz informoval o tom, že se Pavel Blažek v době svého působení v komunální politice ocitl v podezření ze střetu zájmů. Blažkova manželka Alena totiž od městské části, v jejímž vedení Blažek stál, získala za osm let jako exekutorka zakázky za téměř dva miliony korun. Radnice v letech 2002-2009 využívala služby 4 exekutorů, celkem jim vyplatila 2,1 milionu korun. Drtivou většinu peněž získala Alena Blažková – 1,91 milionů. „Kromě přímých plateb za konkrétně objednanou činnost předala navíc radnice exekutorům od roku 2006 dalších 1700 případů. Protože však náklady již neplatí ona, ale dlužníci, neprocházejí tyto platby účetnictvím jako platby exekutorům,“ dodal server iHNed.cz.  
Na otázku, proč byla vybrána právě Alena Blažková a kolik z vyhlášených 1700 exekucí bylo přiděleno bylo přiděleno kterému exekutorovi radnice neodpověděla ani po více než 14 dnech. Mluvčí městské části přitom požádal o lhůtu 15cti dní, což je zároveň nejzazší lhůta podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pavel Blažek, který v radě města působil od roku 2002, střet zájmů odmítl: „De jure určitě ne a mravně také ne. Ale vy to posoudíte určitě jinak,“ řekl Blažek. Podle něj totiž obec žádného jiného exekutora, který by pro městskou část pohledávky vymáhal, tehdy nesehnala. „Bylo to mnohokrát probráno na výborech, kde je i opozice, a nikdo nic neříkal,“ argumentoval dále. 
„Neřešili jsme to, to bych si pamatovala,“ reagovala Věra Jelínková za Stranu zelených, který byla v letech 2002 až 2006 předsedkyní Kontrolního výboru. „Zastupitelé z řad opozice se o zakázkách pro manželku radního dozvěděli až po několika letech – v době, kdy se jejich objem začal zmenšovat. Ale ani poté proti tomu neprotestovali,“ uvedl server iHNed.cz.  IHNed.cz připomněl, že kromě Blažkovy manželky působí jen v Brně dalších 9 exekutorů. 
Podle analytika Transparency International Stanislava Beránka přidělování zakázek Blažkově manželce podezření vyvolává, nicméně nelze jednoznačně říci, zda skutečně došlo ke střetu zájmů: „Bylo by nutné znát, jak se o tom, že zakázky získá, rozhodovalo,“ konstatoval Beránek.
(iHNed.cz, 2.7.2012)

 

Odmítl kandidovat na primátora i poslance
Lidové noviny o osobě Pavla Blažka u příležitosti jeho zvolení do funkce místopředsedy ODS napsaly:
„ Předseda brněnské ODS nikdy nebyl profesionálním politikem. Odmítal kandidovat na brněnského primátora i poslance, držel se profese advokáta a vysokoškolského pedagoga. Přesto byl a je vlivným členem brněnské ODS - a jako takový pomohl loni sesadit dlouholetého krajského šéfa strany Milana Venclíka a otevřel cestu k jihomoravské kandidatuře Mirka Topolánka.“
Lidové noviny o Blažkovi v dalším profilovém článku uvedly: 
„Už loni si vysloužil nejprve titul jednoho z pověstných „kmotrů“ v ODS, následně ho ale stranický šéf Mirek Topolánek označil společně s Pavlem Drobilem a Radimem Zikou za typ svého nástupce. 
Pro brněnskou ODS se přitom Blažek stal nejdříve kompromisním řešením - znesvářená křídla se na něm v roce 2007 shodla jako na kompromisním kandidátovi. Posléze právě on měl lví podíl na tom, že zástupci do té doby převažujícího křídla kolem někdejšího krajského předsedy Venclíka skončili v ústraní.

Současně ale šachovým myšlením analyzuje dopředu - právě on po sesazení Venclíka pomohl prosadit i usnesení konzervující hlasovací poměry v jihomoravské ODS, aby rychlý nárůst členů v některé organizaci změny nezastavil.“
(Lidové noviny, 19.6.2010 a 9.6.2010)

Úplatkářskou aféru žabovřeského starosty označil Blažek za akci vyvolanou Venclíkem
Začátkem roku 2010, kdy propukla úplatkářská aféra žabovřeského starosty, občanského demokrata Aleše Kvapila, naznačil Pavel Blažek, že tato kauza je útokem bývalého předsedy jihomoravské ODS Milana Venclíka. Aleš Kvapil svého času Blažka podpořil ve vnitrostranickém střetu s Venclíkem, připomněla Mf Dnes a mimo jiné uvedla: 
„   „Brněnskou ODS obchází strašidlo - strašidlo kriminalizace a diskreditace.“ Tak zahájil šéf brněnské ODS Pavel Blažek otevřený dopis, který včera rozeslal všem spolustraníkům. Vněm tvrdí, že je zjevné, že v případu zatčeného žabovřeského starosty Aleše Kvapila a dalšího dnes už exčlena ODS Radovana Novotného „nešlo o běžnou akci policie, nýbrž o nastrojenou past“. 
„Past dost možná nalíčili někteří politici z jiné politické strany ve spolupráci s pátou kolonou v našich řadách,“ píše Blažek. Ačkoli odmítá kohokoli jmenovat konkrétně, odkazuje tak na křídlo bývalého předsedy jihomoravské ODS Milana Venclíka.“
(Mf Dnes, 23.2.2010)

O zvolení předsedou brněnské ODS
časopis Instinkt: „Tedy říkáte, že o post předsedy ODS příliš nestojíte. Zajímavé je, že jste stejně mluvil i před volbami předsedy brněnské ODS a nakonec jste tyto volby vyhrál.“ 
Pavel Blažek: „Ono to ale takhle přesně nebylo. Rok předtím, než jsem kandidoval, jsem opravdu říkal, že nemám zájem, pak to ale dopadlo tak, že jsme po vyhraných volbách skončili v opozici a současný předseda to už dál dělat nechtěl. Takže jsem si kladl otázku, buď toho nechat, nebo jít do čela. Zvolil jsem variantu bé.“
(Instinkt, 10.12.2009)

Blažek o svém označení za kmotra
Instinkt: „I vás teď média označila za brněnského „kmotra“ ODS. To není nic lichotivého.“
Pavel Blažek: „V Lidových novinách něco takového uveřejnili. To je ale nesmysl, protože my jsme v Brně v opozici. To znamená, že tady v podstatě kmotr, ať už by tu byl, nebo nebyl, nemá mnoho co zařizovat, o něčem rozhodovat nebo něco ovlivňovat.“
Instinkt:“Kmotr se teď používá jako přezdívka pro lidi, kteří propojují byznys s politikou.“ 
Pavel Blažek: „Pokud jsme v opozici, tak se to propojení nekoná, protože nemá žádnou logiku. V podstatě si myslím, že se to o mně napsalo z toho důvodu, že jsem byl týden předtím jmenován do týmu ODS Vize 2020, a tak si mě poprvé někdo všiml. Jestli jsem já kmotr, tak je to i vrátný na magistrátu, i když ten – na rozdíl ode mě – rozhoduje alespoň o tom, koho pustí do budovy, a koho ne. Já ani tuhle pravomoc nemám.“
(Instinkt, 10.12.2009)

 


Brno:

 

Pavel Blažek o sporném projektu garáží pod Zelným náměstím 
Mf Dnes o problematickém projektu mimo jiné uvedla: 
„Plánovaná stavba garáží pod Zelným trhem zvedla vlnu odporu. Je to spíš mediální bublina, nebo se projevila síla veřejného mínění? I když politikové často iniciativu občanského sdružení Brnění kritizují, přiznávají, že funguje. „Proti mínění lidí jít nemůžeme. I kdyby byly v pořádku všechny posudky, Brňan si nedá sahat na Špilberk nebo na Zelňák,“ tvrdí šéf brněnské ODS Pavel Blažek.“
V rozhovoru pro Mf Dnes Pavel Blažek prohlásil: 
„Ne. Na to není politická vůle. Smírou pravděpodobnosti blížící se jistotě se stavět nebudou. Možná by to technicky šlo, možná by to pomohlo parkování v centru, ale politicky je to nemožné prosadit. Brňané nesnáší, když se jim sahá na Špilberk, na náměstí Svobody a na Zelný trh. Pokud se na některých místech nemění věci stovky let, neměli bychom je měnit ani my.“
(Mf Dnes, 30.11.2010 a 15.11.2010)

Blažek o nominaci místostarostky podezřelé z machinací: Nebyla obviněna, zastupitelé jí nechtěli diskriminovat
V listopadu 2010 Česká televize informovala o kontroverzním rozhodnutí koalice ČSSD a ODS stojící v čele brněnského magistrátu. Městská rada nominovala bývalou místostarostku Brna Zdeňku Tůmovou do představenstva a dozorčích rad tří městských firem. „V říjnu se přitom objevila nahrávka skryté kamery, kde Tůmová přebírá od neznámého muže 100 tisíc korun a Česká televize upozornila na podivná výběrová řízení, pod kterým je Tůmová podepsaná,“ uvedla ČT. 
Česká televize upozornila na skutečnost, že kvůli aféře s přebíráním peněz a milionovými zakázkami pro firmu spolustraníka na radnici Brno-sever sice ČSSD Tůmové pozastavila členství ve straně, na druhou stranu se podílela na její nominaci do funkcí, honorovaných měsíčně 30 000 korunami. 
„Paní Tůmová byla zvolena, není z ničeho obviněna a tak zastupitelé napříč politickým spektrem přistupovali, že ji nechtěli diskriminovat,“ uvedl k záležitosti Pavel Blažek. 
„Ta osoba je člověkem veřejně činným, takže samozřejmě by měla mít jistou politickou soudnost. Pokud ji nemá, tak to vzbuzuje dojem, že se jedná o pokračování nějakých obchodů, které už byly rozjety, eventuálně, že by se mohlo jednat o určitou formu odškodnění za předchozí potíže,“ konstatoval Stanislav Beránek z organizace Transparency International. 
(ČT 1, Události v regionech - Brno, 29.11.2010)

Pavel Blažek o vzniku velké koalice v Brně
Pavel Blažek v rozhovoru pro Mf Dnes odmítl, že by koalice s ČSSD byla smluvena již před volbami. Blažek konstatoval, že v ODS se čekalo na výsledek voleb: „Čekal jsem mnohem vyrovnanější výsledek mezi ODS a ČSSD, čekal jsem lepší výsledek TOP 09 a horší výsledek lidovců. Myslel jsem si, že bude možné sestavit pravostředovou koalici s větším počtem mandátů a že ji budeme moci sestavit jako vítěz voleb,“ popsal situaci místopředseda ODS. 
Podle Blažka předložila TOP 09 při jednání o možné koalici podmínku, že „že se máme do nedělního večera připojit k pravostředovému trojbloku. Když jsem tohle tlumočil zastupitelskému klubu ODS, shodli jsme se, že to zní jako ultimátum,“ uvedl Blažek s tím, že ODS nebyla proti koalici tří stran, ale odmítala jednat pod časovým tlakem. 
V pravicové koalici by sice ODS měla jistý post primátora, nicméně podle Blažkova tvrzení, bylo otázkou, na jak dlouho. Proč? „Protože KDU-ČSL bohužel známe a TOP 09 bohužel neznáme. Mít převahu v zastupitelstvu jen o dva mandáty by bylo velmi riskantní. V opozici by zůstalo velmi mnoho sociálních demokratů, komunisté a zelení. A jestli zelení něco umí, tak být konstruktivní opozicí. To všechno nás vedlo k širšímu uvažování. Za sebe ještě dodávám, že nemám rád obcházení vítěze. To nevede k ničemu dobrému,“ vysvětloval Blažek. 
Pavel Blažek připustil, že se v brněnské ODS ozývaly hlasy volající po odvetě vůči ČSSD za situaci, kdy naopak sociální demokraté před čtyřmi lety poslali ODS do opozice. Blažek upozornil, že svou roli hrály ale i vzpomínky na lidovce, kteří se podle něj na poslední chvíli od občanských demokratů odpojili – měla tak panovat obava z možné nestability koalice tří stran.
Na otázku, zda se při koaličních jednáních objevily nějaké tlaky, Blažek odpověděl: „Druhý den po volbách mi volal předseda Petr Nečas. To je naprosto v pořádku. Mně ale vadilo, že volal proto, že si na mě stěžoval jeden krajský představitel TOP 09. V tu chvíli bylo mnohem těžší si představit koalici s TOP 09, pokud by kvůli každému problému žalovali premiérovi. Nebylo jednoduché to ustát, ale v klubu i v oblastní radě převládl názor, že o koalici v Brně nebude rozhodovat Praha. “
Když se Pavla Blažka zeptal deník Právo na údajný velký tlak z vedení ODS proti uzavření velké koalice v Brně, Blažek odpověděl: 
„Já bych neřekl velký tlak. Ten návrh tam byl. A v podstatě to mohu říct jako vyjednávač v Brně, že v zásadě, když jsme liberální strana, tak musíme hájit svobodu rozhodování. To znamená, že ve všech těch místech jsou velmi hákliví na to, když jim někdo z centrální úrovně vykládá, co mají dělat v tom či onom městě nebo obci. V podstatě jsem rád, že v Brně se nám podařilo tu svobodu rozhodování uhájit. A myslím si, že úplně stejně se na to dívají v Plzni, v Ostravě. A všude. Žádný centrální plán toho, aby byly koalice s TOP 09, nebo ne, nebyl nikdy přijat. Každý to spíš vnímá v té situaci, v jaké je. To znamená, že někde se spíše znají s lidmi z ČSSD, jinde z TOP 09.“
K pocitům některých voličů ODS, že velká koalice s ČSSD je zradou, Pavel Blažek uvedl: 
„Jsou lidé, kteří volili proti ČSSD nebo proti Romanu Onderkovi, a proto dali hlas ODS. Ti jsou teď naštvaní. Jsem ale přesvědčený o tom, že většina našich voličů nás volí pro něco, pro náš program, a ne proti někomu.“
Na otázku svědomí se ptal deník Právo: V Brně se už o velké koalici s ČSSD rozhodlo. Sám jste ji prosazoval. Ani trochu se ve vás nehýbe svědomí?
Pavel Blažek k tomu uvedl: „Slovo prosazoval je silné. Byl jsem realistou. V posledním roce, kdy byly vyhrocené sněmovní volby, jsme dospěli k tomu, že se atmosféra ve společnosti neudržitelně vyhrotila. Neudržitelně vyostřila. A já si myslím, že úkolem politiků je tu situaci zklidnit. To znamená, že pokračování neustálé války s ČSSD nemá žádný smysl. A tam, kde tyto koalice vznikají, z nějakých místních přirozených důvodů, nechť vznikají. Nemá smysl se tvářit, že je to něco, co je protidemokratické, protiliberální a tak dále. Já když jsem se dostal do funkce místopředsedy, tak jsem v uvozovkách varoval, z jakých principů vycházím. A ten liberalismus moderní – ohrožení svobody rovná se kmenová válka, politologicky řečeno tzv. tribalismus – ten zplodil třídní boj, nacismus a podobně. Viz Popper, Hayek, Arendtová. A já nejsem kmenový náčelník, který pro svoji vůdčí existenci potřebuje neustálou výrobu vnějšího či vnitřního nepřítele. Z Brna přece nemůže být neustále bojiště, kde se navzájem vyvraždí jednotlivé kmeny. To musí skončit volbami a po volbách je potřeba se dohodnout tak, aby se v tom městě, ať už je to Brno, nebo jakékoli jiné, něco udělalo. A ti voliči za čtyři roky ohodnotí, jestli se něco udělalo, nebo ne.“
Pavel Blažek také v odpověď na otázku Práva zdůraznil, že mezi velkou koalicí v Praze a Brně je rozdíl: 
„Obrovský. Diametrálně jiný! Protože znovu říkám, opravdu je to tak, že jsme nikdy neměli velkou koalici v Brně. Nikdy. To znamená, že vzniká něco úplně nového a není prostě nějaké jednotné kritérium, které by říkalo, že velká koalice vždycky musí být špatná, zejména v té komunální politice. Protože pokud jde třeba o program, se kterým jsme do těch voleb šli, tam nebyla žádná ideologie, ani ze strany ČSSD, ani ze strany ODS. Tam byly názory na konkrétní řešení problémů v Brně, a ty jsou v podstatě téměř shodné. Jsou samozřejmě třecí plochy, ale tam se musíme domluvit a snad domluvíme. A pokud jde o situaci v Praze, tak k tomu řeknu jedinou věc, i tam nemám rád ten princip obcházení vítěze. Zvlášť když to vítězství je docela velké,“ uvedl Blažek.
(Mf Dnes, 15.11.2010; Právo, 6.11.2010)

Nádraží nepřesuneme hned
O projektu přesunu brněnského nádraží Pavel Blažek na počátku nového funkčního období 2010-2014 řekl: 
„Nádraží nepřesuneme hned. Doufám, že si během těch čtyř let sáhneme na peníze z Bruselu, ale za čtyři roky můžeme stavbu rozjet, ale ne dokončit. Kvůli tomu, že se ještě ani nekoplo, a to už se o přesunu nádraží mluví od třicátých let, bude mnohem těžší dostat peníze ze státního rozpočtu.“
(Mf Dnes, 15.11.2010)

Výzva Bémovi k ponechání Epopeje v Krumlově
Do boje Prahy a Moravského Krumlova o Muchovu Epopej, který se rozhořel na podzim 2010, zasáhl i Pavel Blažek, který adresoval  pražskému primátorovi Pavlu Bémovi žádost, aby přesun díla z Krumlova do Prahy hned zastavil.
(Novinky.cz, 27.7.2010)

Vlivný komunální politik 
K působení Pavla Blažka na brněské radnici Mf Dnes uvedla: 
„Na radnici Brna-středu jdou často přes Blažka věci, které by měla řešit starostka,“ naznačil míru vlivu radního na dění v největší brněnské městské části jeden z členů ODS, který si nepřeje být jmenován.
Na „velké“ radnici patřil Blažek spíš k umírněnějšímu křídlu občanských demokratů“
(Mf Dnes, 15.04.2006)

Spor s městem o konkurzní podstatu podniku Stavex
Mf Dnes v roce 2006 o Pavlu Blažkovi odcházejícím z vedení města Brna v profilovém článku napsala: 
„Radní Blažek do své funkce před necelými čtyřmi roky nastupoval za dramatických okolností. Jako správce konkurzní podstaty po zkrachovalém Stavexu se totiž dostal s vedením Brna do sporu kvůli komínské trolejbusové vozovně. Město za ni zaplatilo půl miliardy korun, které zmizely v krachujícím Stavexu, Blažek ale odmítl budovu do majetku města převést.
Spor skončil u soudu, který stále pokračuje. Pokud město neuspěje, hrozí mu, že bude muset vozovnu znovu zaplatit.“
(Mf Dnes, 15.04.2006)

Tajné hlasování o Jaltě
V roce 2005 hlasovali brněnší zastupitelé o sněmě tří domů v centru za pasáž Jalta. Objekt získalo město v kontroverzní výměně  za dva pozemky v žádaných vilových čtvrtích Pisárky a Stránice, dva domy na Masarykově třídě a třetí v Černých Polích. V získaném objektu pasáže Jalty měly být zřízeny nové kanceláře pro magistrátní úředníky.  
Výměnu, která měla zajistit získání kancelářských prostor pro městské úředníky, podpořilo 31 zastupitelů. Kteří to byli, zůstane podle konstatování Mf Dnes záhadou. Všechny strany kromě ODS totiž byly proti směně a navíc i v zastupitelském klubu občanských demokratů zaznívaly hlasy, které dávaly najevo, že transakci nepodpoří. 
Mf Dnes v roce 2005 napsala: 
„Policie směnu Jalty vyšetřuje na základě trestního oznámení, které podal zástupce majitelů lékárny U Červeného raka Vojtěch Halámek. Dům s lékárnou je jednou z budov, které má od města dostat podnikatel Miroslav Lekeš za Jaltu. Majitelé lékárny chtěli podnikatele přeplatit a dům koupit, město na to ale nepřistoupilo.“
O směně rozhodlo zastupitelstvo v tajném hlasování. To navrhl radní za ODS Pavel Blažek. Jako důvod uvedl, že nechce, aby jeho rozhodnutí prověřovala policie. Zastupitelstvo tajné hlasování téměř jednohlasně podpořilo. 
Později, když se ukázalo, že by město na opravu získaného domu muselo dát šestkrát více než byla původně předpokládaná částka 50 milionů, žádalo zastupitelstvo nové projednání. To zabránil tehdejší primátor Richard Svoboda (ODS), který na nové projednání nečekal a pouhý den před novým hlasováním podepsal smlouvu dle původních podmínek. 
(Mf Dnes,07.12.2005 a 07.08.2010)

 

Další:

 

Jmenování ředitele vzbudilo otázky
Mf Dnes v roce 2003 informovala, že představenstvo jedné z nejlukrativnějších městských firem Jižní centrum zvolilo za nového ředitele Stanislava Pšeju. Nominován byl předsedou představenstva Pavlem Blažkem, který se Stanislavem Pšejou působil v několika firmách. Mf Dnes připomněla, že Pšeja v roce 2002 věnoval ODS 220 000 korun. 
 "Představenstvo jednomyslně souhlasilo se jmenováním pana Pšeji. Po tříměsíční zkušební době zhodnotíme jeho práci," uvedl Pavel Blažek. Pšeju hodnotil jako schopného manažera.  
"Nikdo z představenstva se mě na sponzorský dar neptal, a proč jsem jej ODS dal, na to nebudu odpovídat," konstatoval k otázce svého sponzorství Pšeja. 
Pavel Blažek vyloučil, že by sponozoring ODS ze strany Pšeji měl souvislost s jeho jmenováním do funkce ředitele. 
 "Na vyhlášení konkurzu na místo ředitele nebyl čas, protože každý den je co řešit. Panu Pšejovi důvěřuji, protože ho znám, a pokud ve své funkci neuspěje, budu muset uvažovat o svém dalším setrvání na postu předsedy představenstva," postavil se za nového ředitele Blažek.
Mf Dnes přiblížila některé reakce na danou situaci: 
Sociálnědemokratický zastupitel Oliver Pospíšil konstatoval, že sponzorství stran samo o sobě není zločin. "Neodsuzuji to, je to ale přinejmenším podivné," řekl Pospíšil.
Politolog  Pavel Šaradín konstatoval: "V každém případě to není nezákonná věc. Svádí ale k nejrůznějším pochybnostem, které se v minulosti v podobných případech ukázaly jako opodstatněné. Měl by být vyvinut tlak na zastupitelstvo, aby k těmto neprůhledným záležitostem nedocházelo.“
(Mf Dnes, 21.05.2003)

Vytvořeno s podporou Transparency International ČR

 

Zpět

Vyhledávání

© 2011 Všechna práva vyhrazena.