Čti, český národe. Byli jsme hrdinové, teď ležíme v bahně

ParlamentniListy: Na konci osmdesátých let minulého století byl kvůli svým politickým aktivitám vězněn. Ve své protistátní činnosti však býval spíše individualistou a s chartisty se setkával jen vzácně. Jen jednou od nich využil pomocnou ruku v podobě zajištěného noclehu. "Popravdě, mnozí se mně už tenkrát příliš nezamlouvali, po pár letech po Sametové revoluci se ukázalo, že má nedůvěra k nim byla oprávněná," říká Slávek Popelka, publicista a osoba samostatně výdělečně činná ParlamentnímListům.cz. Ve své politické angažovanosti pokračuje i nyní, kdy vyzývá opět lidi k revoltě. Jeho výzvy proto kolují emailovými schránkami tisíců Čechů.

Podle Slávka Popelky, žijícího na moravském Slovácku, je po revoluci současný politický systém u nás nereformovatelný. "Bude proto nutná naprostá demolice všeho, na čem byl postaven a vybudování nových pravidel - samozřejmě se zcela novými lidmi," řekl Popelka dále ParlamentnímListům.cz.

A protože mu není budoucnost národa lhostejná, snaží se v něm vyburcovat vlastenectví. "Před několika lety jsem měl díky svým přátelům možnost dostat se ke knihovně starého evangelického faráře. Její rozsah byl takový, že jsme se všichni nestačili divit. Obsahovala řadu děl psaných v sanskrtu, staroslověnštině a dalších jazycích, které dnes už málokdo ovládá. Přesto se nám podařila významná část přeložit. A protože si myslím, že v nich je důležité poselství pro nás všechny, píšu o tom," vysvětlil ParlamentnímListům.cz své aktivity Popelka.

 

V posledních týdnech proto jeho informace kolují po internetu a podle jeho vlastních slov budí velký zájem mezi všemi, komu se do emailové schránky dostanou. "Volají mi denně tak dva tři lidé a děkují mi za to, že jsem ty věci tak pojmenoval, volají mi i krajané ze zahraničí a projevují velký zájem o obsah i zdroj mých textů," popisuje Slávek Popelka odezvu na svou práci.

 

Historii píšou vítězové, proto věříme, že jsme bezvýznamný národ

Ve svých textech připomíná, že historii píší vítězové. "My jsme byli v 17. století vinou své nesvornosti poraženi, elita národa byla vybita či přinucena k emigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se dá vyvodit, že mnohé v naší minulosti bylo jinak, než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my," píše například Popelka.

A dodává, že ještě dříve, kam už národní povědomí téměř nedosahuje, za dob Velké Moravy a Sámovy říše, byl náš národ místní velmocí, která dokázala opakovaněrozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropy - armády Franků. "Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogastisburgu a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene. Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhla už před rokem 1000 př. n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť," pokračuje v historickém ohlédnutí zpět publicista Popelka.

Poukazuje na fakt, že národ, jehož kořeny má většina Čechů v krvi, vždy s otevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území většinu, i v době příchodu Keltů a Germánů. Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltu až po Jadran. Dokladem toho, uvádí SLávek Popelka, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je prý i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli z oblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozuměli s místním obyvatelstvem. 

"Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů, z nichž jeden z hlavních byl Ahinsa - nenásilí, neubližování. V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů," upozorňuje dále ve svém historickém pohledu a kontextech Popelka s tím, že náš národ býval Římany nazýván „Ethné megalá", tedy převeliký národ.

 

Co nyní víme o Velké Moravě?

"Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary - tedy Sámovu říši a Velkou Moravu. Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuli v úžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „doposud nikdy nevídaným hradem".

A přitom, kolik toho nyní všichni vůbec víme o Velké Moravě?" ptá se Popelka.

A upozorňuje na to, že dnes už jen málo z Čechů a Moravanů ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany, i těmi polskými, jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa.  

Domníváme se prý například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. "To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají. Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy," uvádí dál své poznatky z historie Slávek Popelka.

 

Cizáci nám brali majetek, teď se to děje opět

"To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu a ženy, se v moderní obdobě děje i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali. Stačí si jen připomenout slova Václava Klause: „Jen víc takových Kožených," rozvíjí dále.

 dodává, že žijeme v zemi, kde národu, před kterým smekala celá Evropa a okolí, toho nyní  už moc nepatří. "Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí. Je třeba ten úpadek zastavit," apeluje v jednom ze svých vzkazů lidem.

 

Prezident a alegorie o zděděném mlýnu, z kterého zůstanou jen dluhy

Říká také, že naše země má "nejdražšího prezidenta na světě". A vysvětluje to na názorném příkladu.

"Představte si, že žijete v 19. století a že jste zdědili mlýn. Sice trochu omšelý a maličko zchátralý, ale jinak vcelku dobře fungující, zavedený a vydělávající peníze. Ten mlýn jste svěřili správci, aby ho nechal opravit a jeho část, kterou nemíníte využívat, prodal. Správce to po několika letech udělá a vy se těšíte na naditý měšec, který dostanete. Jaké je ale vaše překvapení, když zjistíte, že částka za opravu je mnohem vyšší než ta, za kterou povedený správce prodal celý mlýn! A tak nemáte vůbec nic a navíc jste povinni splácet vysoký dluh.

A teď si představte, že ten správce se navíc nadouvá a všude vykládá, jak celou věc dobře provedl a zorganizoval a požaduje, aby kvůli svým zásluhám a schopnostem mohl nastoupit na ještě vyšší místo," uvádí ve svém příkladu Popelka. A dodává:

"Když se přijedete podívat do mlýna, který ještě před nedávnem byl váš, zjistíte, že v něm za pár krejcarů do úmoru dřou nádeníci z okolních vesnic a tučný zahraniční majitel, pokud se zrovna neobveseluje s chudými dívkami z okolí, počítá vydělané stříbrňáky, které pak v truhlách převáží do ciziny. To je zhruba obraz toho, co Václav Klaus provedl s naší ekonomikou," uvádí svůj pohled na věc publicista a bývalý politický vězeň.   

Nemůže současnému prezidentovi proto odpustit ani to, že Václav Klaus byl také tím, kdo podporoval pochybné privatizátory. "Často byli z řad bývalých veksláků nebo polopodsvětí. Byl to on, kdo zdržoval a všemožně oslaboval právníky, státní správu a kriminalisty, kteří se proces divoké privatizace pokoušeli udržet v rámci zákona. On byl tím, kdo na vývěsní štít privatizace připnul motto: „Neznám špinavé peníze" a výrok o údajné kriminalizaci podnikání," shrnul dále svůj názor pro ParlamentníListy.cz Slávek Popelka. Všechny tyto argumenty jsou podle něj natolik pádné, že vyzývá všechny lidi, aby vstoupili do neomezené generální stávky. Ta by se podle něj měla uskutečnit nepozději letos 18. listopadu.