MMF: Eurozóny už bylo dost, teď jsou na řadě chudé země

ČT24: Washington – Mezinárodní měnový fond (MMF) se po zvýšení zdrojů na obranu před dluhovými krizemi ve vyspělém světě nyní zaměří na získání nových úvěrových zdrojů pro chudé země. Svůj Fond pro snížení chudoby a růst (PRGT) chce doplnit o 17 miliard dolarů (322 miliard korun). Prohlásila to prezidentka fondu Christine Lagardeová po setkání s finančními činiteli afrických zemí v závěru jarního zasedání MMF a Světové banky. Lagardeovou nyní čeká také hledání cesty, jak posílit vliv rozvojových zemí při rozhodování fondu.

Mezinárodní měnový fond se v posledních letech zaměřoval na vypořádání se s dluhovou krizí v bohaté eurozóně. V pátek získal sliby na doplnění krizových fondů o více než 430 miliard dolarů, což znamená zvýšení jejich kapacity na zhruba dvojnásobek. Nejchudší země světa v Africe, Asii a Latinské Americe se však cítí odstrčeny a připomínají, že fond musí sloužit všem členům.

Afričtí zástupci na víkendovém zasedání měnového fondu upozorňovali na to, že na jejich země mohou těžce dopadnout otřesy v eurozóně a vysoké ceny ropy.

Lagardeová vyzvala bohaté země, aby Fond pro snížení chudoby posílily svými zisky z loňského prodeje zlatých rezerv měnového fondu v objemu 403,3 tuny. MMF v roce 2009 stanovil cíl získat do fondu pro levné úvěry chudým zemím 17 miliard dolarů a zisky z prodeje zlata zatím do PRGT reinvestovalo 32 členských zemí.

 

Chudým zemím prý hrozí pokles finanční pomoci

Mluvčí britské charity Oxfam Elizabeth Stuartová uvedla, že chudé země již vyčerpaly své rezervy na obranu před nákazou krizemi ve vyspělých zemích a letos jim hrozí první pokles finanční pomoci od roku 1997. "Vlády vrhají peníze MMF, aby řešil evropskou krizi, kde jsou ale peníze pro chudé země?" ptala se.

MMF ve svém pololetním globálním výhledu konstatoval, že Afriky se zatím poslední finanční otřesy ve vyspělém světě dotkly zřejmě ze všech světových regionů nejméně. Tempo ekonomického růstu kontinentu by se mělo tento rok zrychlit na 5,4 procenta z loňských 5,1 procenta.

Lagardeová bude hledat cestu, jak posílit vliv rozvojových zemí ve fondu

Finanční prostředky pro rozvojové země jsou klíčovým, avšak nikoliv jediným problémem, se kterým se musí Lagardeová v čele fondu vypořádat. Poté, co se jí podařilo zajistit pro fond 430 miliard dolarů na boj s dluhovou krizí v Evropě, musí se pokusit také najít cestu, jak posílit vliv rozvíjejících se ekonomik na rozhodování fondu.

Současná podoba měnového fondu nereflektuje masivní změny v rozložení sil, ke kterým ve světě došlo od druhé světové války. Jde zejména o růst ekonomického významu rozvíjejících se zemí. "Voláme především po reformách a tyto reformy stále narážejí na překážky," zdůraznil brazilský ministr financí Guido Mantega. "Pro Evropany je to velmi jednoduché dostávat peníze a nedělat žádné reformy," dodal.

V rámci MMF mají všechny země přidělenu kvótu, která určuje, jakou váhu má která země při hlasování. Nejvíce kvót mají teď vyspělé země. Zásadní rozhodnutí vyžadují 85procentní většinou. Po celou historii fondu tak nelze přijmout rozhodnutí bez souhlasu Spojených států.

 

Pranáb Mukherdží, indický ministr financí:

"Mezinárodní měnový fond má jistě řešit krizi v Evropě, ne ale na úkor ostatních."