Tuhle zprávu vláda Petra Nečase neuslyší ráda. Ústava jí prý nehraje do karet

ParlamentniListy: Současná vládní koalice má v Poslanecké sněmovně nejistou většinu. Při hlasování o důvěře vládě ji sice podpořilo 105 poslanců, avšak není zaručeno, že všichni z nich budou podporovat všechny vládní zákony. Ministr financí Miroslav Kalousek naznačil, že by vláda hlasování o některých klíčových zákonech mohla spojit s důvěrou vládě, avšak ParlamentníListy.cz zjistily, že ani toto nemusí pomoci při schvalování zákonů v podobě, v jaké je předkládá vláda.

Poslanecký klub ODS a TOP 09 společně s peakovci dá totiž dohromady jen 100 hlasů. Další dva hlasy dodali bývalí členové poslaneckého klubu ODS Michal Doktor a Pavel Bém. A pro vládu hlasovali i tři členové poslaneckého klubu VV Otto Chaloupka, Milan Šťovíček a Miroslav Petráň.

 

Nejistá stojednička

Avšak Doktor a Bém uvedli, že nepodpoří zvyšování přímých daní a to, co by šlo proti programu ODS. Stejně tak Chaloupka, Šťovíček a Petráň neslíbili automatickou podporu všem návrhům vlády. I v samotném poslaneckém klubu ODS je několik lidí, kteří mají problém zvednout ruku pro zvyšování daní, například Boris Šťastný.

Ministr financí a místopředseda TOP 09 Kalousek v rozhovoru pro iDnes.cz naznačil, že by důležité zákony mohla vláda spojovat s hlasováním o důvěře a uvedl, že pokud vláda neprosadí důležité věci, nemá cenu. „Pokud by se ukázalo, že priority, které vláda má, nejsou prosaditelné, tak vláda ztrácí smysl,“ řekl Kalousek.

 

Spojování zákonů s důvěrou vládě

„Sto jeden hlas nyní budete muset získávat poměrně často, třeba na škrty či zvýšení daní. S platformou Karolíny Peake vás nyní je sto, nepočítaje v to další nezařazené poslance. Lze čekat, že bude vláda v budoucnu častěji spojovat důležitější hlasování s otázkou důvěry?“ zněl dotaz serveru.

„Není to vůbec vyloučeno. Je to jeden z legitimních názorů, kterými vláda říká to samé, co já o pár otázek dříve. Říkám to nicméně jako svůj názor, není to žádné koaliční stanovisko, nejednali jsme o tom. Pokládal bych to ale v některých zásadních prioritách za rozumný a legitimní postup,“ odpověděl Kalousek.

 

Nelze si dávat podmínky. Zákon může být změněn

Avšak ani spojení zákona o hlasování s důvěrou vládě by nemuselo pomoci schválení věci, které koalice prosazuje, alespoň ne tedy zákonů v původní formě, v které je předkládá vláda. ParlamentníListy.cz totiž zjistily, že poslanci mají právo dávat pozměňovací návrhy i k návrhům zákonů, se kterými spojí vláda hlasování o důvěře. „Vládní“ pozměněný zákon tak sice může být s pozměňovacími návrhy schválen ve formě, že už ho lidově řečeno vláda ani nepozná, přitom se nebude jednat o akt vyslovení nedůvěry vládě.

 

Redakci to potvrdila ředitelka Parlamentního institutu a znalkyně ústavní práva a parlamentarismu Jindřiška Syllová.

„Ano, ten schválený zákon, se kterým vláda s pojila hlasování o důvěře, může být nakonec velmi změněný. Určitě nelze jenom kvůli tomu, že s nějakým návrhem zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, limitovat legislativní proces. Rozhodně ten zákon nemusí být na konci legislativního procesu shodný s tím, jak ho navrhovala vláda. Myslím si, že neexistuje žádné pravidlo, které by určilo, že u zákona spojeného s hlasováním o důvěře vládě nelze podávat pozměňovací návrhy. To by muselo být zachyceno například v jednacím řádu sněmovny, což tam momentálně ale není. To by se musela změnit legislativa, konkrétně jednací řád sněmovny. Taková změna legislativy by podle mě nebyla neústavní, ale na základě v současnosti platného práva tedy nelze legislativní proces schvalování zákona omezit tím, že je spojen s hlasováním o důvěře vládě,“ řekla ParlamenttnímListům.cz Jindřiška Syllová.

 

Čistě teoreticky se tedy může stát, že vláda spojí zákon o církevních restitucích s hlasováním o důvěře, ale zákon bude schválen ve značně změněné podobě. „Za tohoto zákonného stavu je možné si představit, že může být třeba teoreticky schválena naturální restituce, ale poslanci by vyškrtli finanční kompenzaci. To si dovedu představit. Ona ta celá procedura spojení hlasování o důvěře vládě s konkrétním zákonem není v ústavě příliš podrobně popsána a je taková nejistá. Abych to shrnula: vláda si při hlasování o zákonu, se kterým spojila otázku důvěry, nemůže dávat žádnou podmínku, že zákon musí být schválen jen v podobě, jak ho předložila. Takovou přidanou podmínku současné právo neumožňuje,“ dodala ústavní právnička Syllová.

Článek 35 Ústavy ČR hovoří v tomto případě tak, že Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry.

 

 

Fiilip: Má vláda ohledně omezení demokracie nějakou dohodu s ČSSD?

 

Vyjádření předsedy ÚV KSČM a poslance PČR Vojtěcha Filipa k vládnímu návrhu na změnu Ústavy ČR.

Současná vláda má sice v Poslanecké sněmovně PČR většinu, ale nikoli ústavní. Nebývám překvapen tím, že bez jakékoli širší diskuse předkládá návrhy, které nazývá reformními a které dál deformují ještě funkční systémy tak, aby je pak musela měnit a privatizovat. Ovšem návrh na změnu Ústavy ČR, kterým chce vládní koalice omezit podmínky hlasování o nedůvěře vládě a zabránit především tomu, aby se mohly konat předčasné volby, je už „silnější tabák“, který bezesporu výrazně a zcela nepřijatelně omezuje samotné principy demokracie.

Už v době, kdy se o tomto nápadu koalice začalo poprvé hovořit, KSČM dala jasně najevo, že s podobným zásahem do českého ústavního práva v žádném případě souhlasit nebude. Občanům se zřetelně upírá právo na to, aby vůbec mohli legálně usilovat o změnu formou předčasných voleb. Přitom volby jsou jediným nástrojem, jímž mohou občané vyměnit ty, kteří zklamali jejich důvěru, a ovlivnit politický vývoj v zemi. Tím spíše, že je jim již dvacet let upíráno právo na obecné referendum.

Přitom důvěra občanů v Nečasovu vládu ve společnosti klesla tak dramaticky, že legitimita jejího rozhodování je na pováženou.

Vláda tento návrh schválila, přestože si musí být vědoma toho, že její vlastní hlasy pro změnu ústavního zákona nestačí ani ve sněmovně. KSČM tuto změnu nepodpoří. Nabízí se proto otázka – nemá vládní koalice slíbenu podporu od ČSSD? A pokud ano, za co?

Rád bych věřil, že jde ze strany vládní koalice jen o prázdné gesto a že výše zmíněné otázky na adresu ČSSD nemají reálný podklad. Ale fakt, že ČSSD připustila v Senátu schválení právem kritizovaného Občanského zákoníku, vybízí k velké ostražitosti

Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM a poslanec PČR

 

 

Vláda schválila změny v daních, stoupne DPH a omezí se paušály

Dojde k omezení výdajových paušálů pro živnostníky a dočasně budou zrušeny i stropy na zdravotní pojištění, což je věc, po které dlouhodobě volá levicová opozice.

Od příštího roku stoupne daň z přidané hodnoty (DPH) o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, omezí se výdajové paušály u podnikatelů nebo se dočasně zruší stropy na zdravotní pojištění. Novely konkrétních daňových a dalších zákonů dnes schválila vláda, informoval ČTK zdroj obeznámený s jednáním kabinetu.

 

Zákony ruší rovněž zelenou naftu, kvůli které dnes protestují zemědělci. Změny musí schválit ještě parlament a podepsat prezident. Opatření mají za cíl snížit schodek veřejných financí pod tři procenta a mají platit od roku 2013.