Velký pátek. Církve a stát podepsaly restituční smlouvy
22.02.2013 14:33CT24: raha – Premiér Petr Nečas a reprezentanti 16 církví a náboženských společností podepsali smlouvy o vyrovnání státu s církvemi. V následujících třiceti letech vyplatí Česko církvím 59 miliard korun, do sedmnácti let je zároveň přestane podporovat příspěvkem ze státního rozpočtu. Úmluvy se týkají finančních náhrad a postupné odluky, na vydávání majetku se nevztahují.
"Jedná se o akt spravedlnosti. Tímto krokem jsou odčiněny křivdy, které byly církvím a náboženským společnostem učiněny v průběhu komunistického režimu," prohlásil premiér krátce po podpisu. "Současně tím byly nastoleny základy pro nové moderní vztahy mezi státem a církvemi," dodal.
Nečas také odmítl, že se na podpis smluv spěchalo. Podle něj byl dnešní termín naplánován ještě dříve, než byly na církevní restituce podány stížnosti k Ústavnímu soudu, a vláda postupovala v souladu s právem. "Bude-li rozhodovat Ústavní soud uvážlivě, moudře a spravedlivě, tak nezruší ustanovení tohoto zákona," neobává se případných komplikací premiér. "Pro daňového poplatníka je velmi důležité, aby k podpisu smluv došlo. Když se nyní začne vydávat majetek, je přeci lepší, aby bylo jasné, že církve se vzdávají jakýchkoli dalších nároků," kvitoval podpis také poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák.
Vyrovnání tvrdě kritizuje opozice
Opozice, která současnou podobu restitucí napadla stížnostmi u Ústavního soudu, se snažila ještě na poslední chvíli podpisu zabránit. Sociální demokraté včera večer podali k ÚS žádost, aby předběžným rozhodnutím podpis zastavil do doby, než o ústavnosti restitučního zákona rozhodne. Poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka se pak snažil církevní hodnostáře přemluvit ještě před branami Strakovy akademie. "Naše snaha bohužel selhává," konstatoval jeho stranický šéf Vít Bárta. Ústavní stížnost na restituce podali kromě sociálních demokratů i komunisté a Věci veřejné.
Obsah smluv:
Smlouva podepisovaná mezi premiérem Petrem Nečasem a zástupcem konkrétní církve vymezuje jako relevantní období dobu od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Církve se v listině zavazují k tomu, že jejím podpisem jsou její veškeré nároky vypořádány, a to včetně těch, které dnes ještě nemusejí být známy.
Smlouva přesně stanovuje konkrétní výši finanční náhrady. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun, konkrétní částky se liší případ od případu. Nejvyšší suma, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou.
Definován je také způsob vyplacení finanční náhrady, a to ve třiceti po sobě jdoucích ročních splátkách. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Zvyšovat se budou o míru roční inflace. Jako možný způsob výplaty se uvádí také státní dluhopisy.
Současně s tím bude stát sedmnáct let nadále vyplácet církvím příspěvek na podporujejich činnosti, ten se ale bude od roku 2017 každoročně snižovat o pět procent. Dnes jsou peníze na činnost církví součástí státního rozpočtu – tento výdaj ročně dosahuje výše 1,5 miliardy korun.
Baptisté na restituce nepřistoupili
Majetkové narovnání se vztahovalo na sedmnáct církví, Bratrská jednota baptistů se k němu ale odmítla připojit. Své rozhodnutí vysvětluje tím, že za komunistického režimu utrpěla zanedbatelné přímé majetkové křivdy a navíc se chce vrátit k samofinancování sborů, jelikož i ve své historii získávala prostředky tímto způsobem.
Peníze, které se této církvi nevyplatí, zůstanou státu. S tím, že i na ně se vztahuje postupná odluka církví od státu, baptisté počítají. "V této chvíli ani nevyužíváme plně možnosti zákona. Asi třetina sborů je již v tuto chvíli samofinancovaná z jejich rozhodnutí. Nás toto nijak nezaskočí," řekl předseda Bratrské jednoty baptistů Milan Kern.
———
Zpět